Každý z nás by si určitě přál změnit k lepšímu minimálně jednu věc nebo jednoho člověka ve svém okolí. Možná se o to už snažíme a stále hledáme cesty, jak toho dosáhnout. Tou pravou cestou je právě zlepšení našeho vlivu a vedení. K tomu, abychom byli tím leaderem, který mění sebe i lidi ve svém okolí, nám pomohl říjnový ZOB na hlubinu.
Pro ty z Vás, kteří ještě nenavštívili ZOB na hlubinu, mám napřed rychlé představení konceptu. Jedná se o víkendovou akci Atmosféry, která tradičně probíhá v prostorách Impact Hubu Brno. Vždy je vybráno téma z oblasti mezilidských vztahů nebo leadershipu, které je rozebíráno více do hloubky - v sobotu načerpáme teorii, necháme ji přes noc usadit a v neděli ji zkoušíme v praxi při osobních i skupinových aktivitách.
Říjnový ZOB na hlubinu nesl název – Zmocňující vedení: Jsem leaderem, který mění lidi, okolí i sebe. A tentokrát byl zvlášť výjimečný, protože se Atmosféře podařilo získat práva k promítnutí několika videí řečníků z celosvětové konference The Global Leadership Summit. Jde o jedinečnou akci, která se bude letos v listopadu konat i v České republice prostřednictvím záznamů přednášek z konference v americkém Chicagu.
Cílem tohoto ZOBu bylo zaměřit se na čtyři klíčové aspekty účinného leadershipu:
Jakub Chýlek začal hned s celkem jednoduchou, ale silnou myšlenkou, protože spousta z nás se nad ní takovým způsobem možná nikdy nezamýšlela. Leadership je o vlivu, nikoliv o postavení člověka.
Většina lidí si při slově leadership vybaví hlavně vliv a vedení lidí „pod námi“ - to jsou naši podřízení, zaměstnanci nebo naše děti. Nesmíme však zapomínat na to, že náš vliv a naše vedení působí ve všech směrech okolo nás. Je to tedy 360º vedení.
Máme vliv směrem dolů na naše podřízené i směrem nahoru na našeho šéfa nebo naše rodiče. Také máme vliv na naše kolegy a přátele, kteří jsou s námi na jedné úrovni a v neposlední řadě máme vliv směrem dovnitř, do sebe. Každý by měl nejprve znát a umět vést sám sebe, aby mohl dobře vést lidi okolo.
Každý z nás je navíc v některých směrech vedení přirozeně lepší. Já sama jsem si uvědomila, že celý život uplatňuji svůj vliv nejvíce a s největším úspěchem směrem, který bych na první pohled vůbec netipovala. Všichni pak ale máme zodpovědnost za to, jestli je náš vliv pozitivní nebo negativní.
Připomněli jsme si také, že dobrý leader musí mít vizi, musí rád sloužit lidem a vytvářet jim správné prostředí pro růst. Realita je ale mnohdy odlišná, vždyť lidé nejčastěji odcházejí z firem a organizací právě kvůli špatnému prostředí a šéfovi, který není dobrý leader.
1. Znám sám sebe?
Celkem jednoduchá otázka, že? A se zdánlivě jednoduchou odpovědí. To jsem si dříve myslela. Ale časem jsem pochopila, že poznat a skutečně znát sebe sama je dlouhý, ne-li celoživotní proces. Člověk se mění vlivem situací a prostředí, ve kterém tráví svůj čas, ale některé vlastnosti, dovednosti a hodnoty si držíme celý život. A pokud chceme být dobrým leaderem, měli bychom se znát co možná nejvíc - vědět, kdo jsme, kam jdeme a jaké máme hodnoty a schopnosti.
Každý z nás má větší potenciál, než si často uvědomuje a pokud ho dokáže objevit sám v sobě, dokáže ho objevovat i v jiných. A o tom je také leadership. Jeho úkolem je hledat a otvírat potenciál jiných lidí, jak jsme slyšeli i v přednášce od Carly Fioriny.
2. Kdo jsou ti, které vedeme?
Podle Henryho Clouda to jsou ti moudří, hloupí a zlí. Trochu drsné škatulkování, řekli bysme si. Ale Henry nám ve svém videu ukázal, že je oprávněné. A spousta z nás, kteří jsme měli možnost toto video shlédnout, se s úsměvem na tváři sama zařadila mezi ty „hloupé“.
Vedení je totiž také o tom, že umíme člověka definovat a uplatnit vhodnou strategii jednání. Henry proto rozděluje lidi do tří kategorií podle toho, jak reagují na realitu nebo chcete-li na pravdu a zároveň dává návod, jak s těmito lidmi jednat.
Představme si, že třem lidem objektivně vytkneme chybu, kterou v práci udělali. Člověk „moudrý“ nám poděkuje a příště ji už pravděpodobně neudělá. Člověk „hloupý“ nejspíš řekne, že za to nemohl, myslel to úplně jinak a vlastně jste mu tu práci špatně zadali vy. A člověk „zlý“ svoji chybu v žádném případě neuzná a bude nám výtku vracet téměř při každé možné příležitosti. Zkusme se zamyslet: Do které ze tří kategorií by patřili lidé mne nejbližší a jak na ně mohu uplatnit svůj vliv, abych je případně posunul mezi "chytré"?
Znaky moudrých, hloupých a zlých lidi podle Clouda, zdroj: https://i.pinimg.com/originals/56/19/6b/56196b0e7370794e08aa0910e3dde234.jpg
3. Jak vést jinak?
Vedení je volba a vést proti všem předpokladům znamená „umět věci vidět jinak“. Dívat se na dvě obyčejné a běžné věci a spojit je dohromady způsobem naprosto nečekaným. Frederik Hären nám přesně tohle ukázal ve své přednášce. V leadershipu je také potřeba být kreativní, abychom mohli rozdmýchat vyhaslou kreativitu i v našem týmu. Velký význam v tom má i vytvoření vhodného prostředí, podpora a dobrá zpětná vazba.
Dobrým příkladem důležitosti prostředí pro udržení kreativity je vývoj dětí. Americká NASA provedla výzkum1, který ukázal, že 98 % šestiletých dětí má opravdu vysokou míru kreativity. Když ale začnou hledat první práci, je vysoce kreativních už jen 2 % z nich. Uhádnete, v jakém prostředí se děti mezi 6-25 lety pohybují nejvíce? Ano, je to (žel) škola. Hlídejte si proto své prostředí a snažte se vytvářet to nejlepší prostředí i pro lidi ve svém týmu nebo ve svém okolí. Ať chyba není konec, ale začátek.
Fredrik Härén na GLS, zdroj: https://www.facebook.com/wcagls/photos/a.345911699973/10155721916494974/?type=3&theater
4. Mám pevné hodnoty a integritu?
„Naše činy křičí tak nahlas, že lidé neslyší, co říkáme.“
Jsou věci, které jako skvělý leader musíme mít. A přestože nejsou vidět a nemůžeme je při přijímacím pohovoru položit vedle životopisu, lidé poznají, když nám chybí. Jsou to naše pevné hodnoty, náš charakter, disciplína a integrita. Něco, co se utváří naším životem, zkušenostmi i vědomým rozhodnutím. A pokud máme tohle všechno a k tomu i vizi a vůli se nevzdat, tak máme i naději být opravdu dobrým leaderem. Dobří leadeři se nerodí, ale formují.
Přesto má ale snad každý z nás tendence se podceňovat, vymlouvat se na maličkosti a možná se i litovat. Ale to všechno je jen o nastavení v naší hlavě a o vůli.
Podívejte se na film Butterfly Circus od Nicka Vujicice a pak si zkuste znovu zhodnotit: Je to, čeho se bojím opravdu tak těžké, jak se to teď zdá? Co se stane, když to překonám a zvládnu? Můžu být inspirací a lepším leaderem pro někoho dalšího i sám pro sebe?
Když už máme jít v tématu do hloubky, je potřeba zkusit si i praxi. V tomto případě to znamenalo rozdělit se do dvou skupin a v těch absolvovat dva typy aktivit pod vedením Mojmíra Voráče a Martina Přibyla. Při první z nich jsme řešili morální dilema na pozadí krátkého příběhu a taky si své rozhodnutí obhajovali před skupinou, kde jsme se každý rozhodl úplně jinak a nenašli jsme dvě stejná řešení. Hezky to ukázalo na fakt, že každý z nás má jiný životní příběh a díky němu i jiný hodnotový žebříček.
Ve druhé aktivitě jsme si zase velmi prakticky zkusili, jaké to je, když pracujeme v týmu, jsme vedeni nebo vedeme druhé. Obě aktivity o nás nakonec odkryli mnohem víc, než by se na první pohled zdálo a někteří odcházeli velmi překvapení z toho, jak se u nich cítili a co se o sobě i díky tomu dozvěděli.
Marně přemýšlím, jak nejlépe tento víkend shrnout. Snad jen doporučením pro sebe i pro vás. Uvědomujme si vliv, který máme a hlídejme si, aby byl pozitivní. Držme si svou integritu, vizi a víru, že my to dokážeme. Dobrých leaderů není nikdy dost, tak pracujme na tom, abychom jedním z těch příštích byli i my. Držím nám všem palce.
1Zdroj: MÜHLFEIT, Jan a Kateřina NOVOTNÁ. Odemykání dětského potenciálu. V Brně: Management Press, 2018. ISBN 978-80-7261-562-9.