Informace o cookies na této stránce
Soubory cookie používáme ke shromažďování a analýze informací pro vylepšení uživatelského zážitku a vhodného cílení reklamy. Více je zde.
Dobrý leader dělá správná rozhodnutí, je pro ostatní vzorem, vede je vpřed a pozitivně ovlivňuje jejich životy. Role leadera je i proto spojena s vysokou zátěží a zodpovědností, s kterou je mnohdy až nereálné se sám vypořádat. A právě tehdy, když si to člověk uvědomí, vzniká prostor pro „nadpřirozené vedení“…
Podle osobní zkušenosti Jakuba Chýlka existují v životě leadera 4 oblasti, které zásadně ovlivňují kvalitu jeho leadershipu, ale přitom je velmi náročné se s nimi sám vypořádat. Jakub v nich proto nejsilněji vnímá potřebu být veden vyšší autoritou. Jak se to v jeho životě odehrává a proč vybral právě takové oblasti, nám prozradil v rámci sobotní Atmosféry.
Červnová Atmosféra tak završila čtvrtletní téma Sílu vlivu i celou sezónu událostí otevřené komunity Atmosféra. Zároveň se na ní v interview podělil o svůj životní příběh Libor Kyncl, samostatný advokát a učitel práva.
Máte na lidi nebo dění kolem vás nějaký vliv? Stali jste se už hybateli změny a posunuli jste něco novým směrem? Pokud se neskrýváte někde v izolaci, tak podle základní definice: „Leadership = vliv“ zaujímáte ve svém životě také roli leadera.
Nezáleží na tom, jak velký je okruh lidí, na které svým vlivem působíte, nebo zda je to v rodině, práci či škole. Ať už si tuto svou úlohu uvědomujete, nebo ne, jste leader. Můžete na ní pracovat, nebo ji nechat ladem. Můžete kolem sebe šířit vliv dobrý, nebo špatný. Můžete lidem pomáhat růst, nebo je srážet. To už je na vašem rozhodnutí… Jakkoliv intenzivně potom zápasíte v následujících oblastech z života leadera, doufáme, že mezi myšlenkami objevíte inspiraci právě pro vaši situaci.
Obchodní manažer, lektor, otec a leader brněnské Atmosféry Jakub Chýlek vede lidi na několika frontách a nelze se proto divit, že je občas zasažen pochybnostmi o kvalitě svého leadershipu: „Je můj vliv pozitivní? Vedu správným směrem? Je posun jen má ambice, nebo je to pro všechny to nejlepší?“ Z jednoho takového boje s pochybností vzešlo uvědomění, že jako leader potřebuje vedení někoho silnějšího. Vyšší autoritu, které by byl také vykazatelný a vnímal od ní správné nasměrování. Pro Jakuba je tou blízkou autoritou Bůh. Zejména ve 4 oblastech intenzivně cítí potřebu jít mu po boku a sleduje v nich rozdíl, když to tak i dělá. Ve kterých oblastech vnímáte touhu po „nadpřirozeném vedení“ vy?
1. Moudrost v rozhodování:
Jen těžko bychom hledali typičtější činnost v životě leadera než je rozhodování. Takový Jakub musí v rámci své práce udělat až okolo třiceti rozhodnutí denně. Nejsou to však jen tak ledajaká rozhodnutí, ale taková, která mají dopad ať už na úspěch podnikání, nebo lidi kolem něj. Moc rozhodnout je tak doprovázená vysokým tlakem a nejistotou, zda rozhodnutí bylo/bude opravdu správné. Přesně to je však úděl leadera – rozhodnutí udělat a pod jeho tíhou žít. Co více potom může leader potřebovat než moudrost rozpoznat správná rozhodnutí? Jakub věří, že má možnost čerpat tuto moudrost od někoho, kdo vidí jeho problémy z vyšší perspektivy – od Boha. Pomáhá mu ale i boží ujištění, že mu navíc nabízí odpuštění a pokoj v situacích, kdy se nerozhodl správně.
2. Budování charakteru:
Vedení je podle Jakuba v prvé řadě věc charakteru, až na druhém místě jde o kompetence. Žel okolo sebe často vidíme opak. Chybí nám vedoucí s osobností, pevným postojem nebo odhodláním vést tou nejlepší možnou cestou. Takoví leadeři, kterým bychom mohli důvěřovat nebo od nich čerpat motivaci.
Měnit vlastní silou svůj charakter je však něco tak komplexního a náročného, že bez uplatnění vyššího vlivu si to Jakub neumí cele představit. Sám o sobě pak říká: „Jsem spíš fracek, než vzor ctností. Když se na to ale podívám poctivě, tak musím říct, že už jsem ušel nějaký kus cesty pod Božím vedením a za tu dobu jsem se hodně posunul.“
3. Odvaha být aktivní:
Uhádnete, co patří mezi největší pokušení pro mnohého leadera? Podle Jakuba je to pasivita, tendence stáhnout se v obtížných situacích, neiniciovat potřebné rozhovory nebo se vyhýbat konfliktům. Vedení je ale právě o schopnosti vidět nefunkční místa nebo mezery, napravit je a posunout dál. I v této oblasti se tak otevírá prostor pro působení vyššího vedení. Zároveň může být zdrojem odvahy i samotné vědomí, že jsem vykazatelný někomu, kdo mne převyšuje. Co myslíte, chtěli byste se někým takovým nechat vést a proměňovat se v lepšího leadera, i když víte, že to bude nepohodlné?
4. Osamělost leadera:
Je paradoxem, že právě leader obklopený lidmi může zažívat i přes množství kontaktů pocit osamělosti. Jednak je pro něj těžké najít člověka s porozuměním pro jeho roli a někdy si od něj druzí drží spolu s respektem navíc i odstup. „Kuba je fajn, ale to je přece divné pozvat si na soukromou párty i šéfa, ne?“ Namísto „nadpřirozeného vedení“ tak leader ve chvílích osamělosti potřebuje spíš „nadpřirozenou blízkost“. Jakub ji ve svém životě pociťuje. A samo vědomí, že je nad ním Ten, komu na něm záleží, často negativní pocity rozežene ještě dříve, než jeho mysl stihnou naplno zaplavit.
Nemusíte se cítit osamělí, protože je vám stále nablízku Ten, kdo má schopnost vás obejmout. On vám vlije novou krev do žil, když se vám do ničeho nechce. Buduje silný charakter a nabízí vám moudrost v rozhodování. Přáli bychom si, aby to byla i vaše zkušenost…
Stačí se na něj obrátit, doptávat se, naslouchat a být otevřený spirituálnímu působení – třeba na modlitbě. Ta cesta je pak individuální, každý ji může mít zcela jinou. Základem je ale chtít být v kontaktu s tím, kdo mne přesahuje. Chtěli byste…?
Fotografie z události zachytil Aleš Michálek.