Informace o cookies na této stránce
Soubory cookie používáme ke shromažďování a analýze informací pro vylepšení uživatelského zážitku a vhodného cílení reklamy. Více je zde.
V sobotu 15. února jsme zakončili sérii přednášek na téma “V síti” v rámci Národního týdne manželství. Průvodcem všemi večery byl Mojmír Voráč, vztahový a osobnostní kouč a také konzultant v oblasti managementu. Sobotní přednášce předcházela setkání, kde se Mojmír věnoval zlodějům lásky, za které můžeme označit především sociální sítě a čas trávený online. Dalším takovým zlodějem je nepochybně čím dál dostupnější pornografie. O tom, jaká úskalí sledování porna s sebou přináší, se vedla bouřlivá diskuze na středeční přednášce.
V sobotu jsme se z online prostoru přesunuli do toho reálného. Jak žít spolu offline? To se zdá být v dnešní době čím dál těžší. Přinejmenším to vyžaduje od partnerů více snahy, ochoty a sebeovládání. Odložit mobilní telefon, vypnout počítač a věnovat pozornost jeden druhému. Naslouchat nejen slovům, ale i řeči těla.
Aby nás to spolu offline bavilo, měli bychom neustále pečovat o naše vzájemné pouto. To utváří tři kvality, na nichž každý spokojený a dlouhodobý vztah stojí. Jsou jimi vášeň, intimita a závazek. Někdy se o nich hovoří jako o partnerském trojúhelníku lásky. Platí zde přímá úměra – čím více vášně, intimity a čím pevnější závazek, tím více vzájemného pouta a lásky.
Vášeň je pojivem každého partnerského vztahu. Není-li přítomna, je to signál, který by nás měl vést minimálně k zamyšlení. Partnerství by určitě nemělo sklouznout do roviny sourozeneckého vztahu.
Podmínkou intimity je vzájemná důvěra, sebeotevření, odvaha a chuť ukázat partnerovi svoji zranitelnost. Musí se znovu a znovu obnovovat.
Závazkem je myšleno moje rozhodnutí a oddanost mému protějšku. Hluboký vztah a vzájemné pouto těžko vytvoříme, pokud si budeme nechávat otevřená zadní vrátka.
Aby se o sobě něco dozvěděli i návštěvníci přednášky, dostali možnost zapojit se do jednoduché aktivity. Ženy si přesedli k ženám a muži k mužům. Obě skupiny pak hledali odpověď na to, co nejhoršího nám opačné pohlaví působí v partnerských vztazích. Ženy jmenovaly nedostatek partnerovy pozornosti, pocit osamění, když partner nedává najevo, že ženu miluje. Muži se shodovali na tom, že jim nejvíce ubližuje, když je žena ponižuje, zahanbuje, ignoruje nebo komunikuje v náznacích. To nejlepší, co může žena pro muže udělat, je věnovat mu svůj obdiv a úctu. Muži budou mít po svém boku šťastnou ženu, pokud jí darují dostatek přítomné péče a pozornosti.
Ženy jsou od samého počátku vztahu citlivější na osamění a nedostatek kontaktu. Muži jen obtížně chápou ženin strach a bolest. Jedním z důvodů je skutečnost, že její strach probouzí v muži stud. Ženy se tak ve vztazích snaží podvědomě vyhýbat strachu a muži studu.
To je dáno i určitým stereotypním přístupem ve výchově, kdy “kluci nepláčou” a slzy jsou něco, za co by se měli stydět a “dívky musí být opatrné, aby si neublížily”, čímž jsou do nich zasévána semínka strachu. V budoucích vztazích to bohužel přispívá ke vzdalování obou partnerů.
Jednou z příčin, proč se muž a žena ve vztahu odcizují, je ta, že žena chce o vztahu mluvit a muž ne. Žena o něm chce mluvit proto, že ji něco trápí a chce se cítit lépe. Muž o něm mluvit nechce, protože mu pak bude hůř. Bude mít pocit, že selhal a zahanbí ho stud. Zažije tedy přesně ty pocity, které mu ve vztahu ubližují. Vzniká tak začarovaný kruh, protože žena se cítí nevyslyšená a zažívá obavy z osamocení. Výsledkem je pak oboustranné zklamání a zármutek.
Abychom předešli vzájemnému odcizení, je dobré mít uvedený vzorec chování na zřeteli. Víme-li, jak naše reakce na našeho partnera působí, zkusme se více soustředit na hledání vzájemného porozumění a udržujme naše citové spojení stále silné.
Pokud už k odcizení došlo, můžeme se k našemu partnerovi znovu přiblížit prostřednictvím soucitu. Soucítění je nejdůležitější emocí partnerského pouta. Umí nás totiž naladit na jedinečnost i zranitelné stránky člověka, kterého milujeme, a učí nás přijímat a respektovat vzájemné rozdíly. Když například žena řekne partnerovi, že chce, aby si spolu promluvili, sděluje mu tím, že by chtěla více vnímat jeho blízkost. Muž si ale myslí, že něco provedl a v něčem selhal. Bez soucítění bychom nepochopili rozdíly mezi sebou, ani když se máme hodně rádi.
Když vidíme, že se náš partner necítí dobře, to nejlepší, co pro něj můžeme udělat, je být tu pro něj. Vlézt si s ním do jeho pomyslné kaluže. Jsou pro to minimálně tři dobré důvody.
Nikdy ale nevstupujte do kaluže za partnerem proto, abyste si vylili i svoje srdce. Je to jeho kaluž a vy jste v ní pro něj, věnujete se jemu a tomu, co jej tíží. K sobě se vraťte až poté, co oba z louže vystoupíte.
1. Lidé, na kterých nám záleží, nám říkají o svých úspěších, výhrách i o méně významných dobrých věcech, které je potkají. Pro kvalitu vztahu je mnohem důležitější, jak vzájemně projevujete radost a uznání při pozitivních událostech, než to, jak řešíte spory.
2. Jednou z velkých dovedností je umění vytvářet si pozitivní obraz o svém partnerovi – jak je hezký, milý, zábavný, oddaný, chytrý atd. Čím pozitivnější, tím samozřejmě lepší. Optimismus lásce svědčí.
3. Mnohem více se objímejte. Objetí zvyšuje pocit blízkosti, vytváří vzájemné pouto a prohlubuje lásku.
“Největší lidskou potřebou je vztah.”
Larry Crabb
Za fotografie děkujeme Aleši Michálkovi.