Informace o cookies na této stránce
Soubory cookie používáme ke shromažďování a analýze informací pro vylepšení uživatelského zážitku a vhodného cílení reklamy. Více je zde.
Změny… dnešní svět nás tlačí do změn. Proměny v oblasti pracovních vztahů, rodinných vazeb nebo životních postojů a stylu jsou v této době na denním pořádku. A tváří v tvář tomu, čemu čelíme, si mnohdy povzdychneme: „Zítra to budu dělat jinak!“
Každý z nás se s tím už jistě setkal: „Od zítřka cvičím!… Příště otevřeně vyjádřím svůj názor.” Nebo v případě nás křesťanů: „Od zítřka budu věnovat aspoň chvíli Bohu.” „Dnes… Zítra…“ Není ale jednoduché udělat něco, co není v našich zaběhlých zvycích zakořeněné. Často, pokud nemáme dobrou motivaci, nebo někoho, kdo by nás podporoval, náš plán ztroskotá hned za prvním rohem.
Navíc k tomu ještě existují problémy, u kterých si ani neuvědomujeme, jak jsme se do nich vůbec dostali. Stále znovu se nám vrací. Tak dlouho, dokud nepochopíme, co v této situaci potřebujeme dělat jinak. "Protože život je vlastně série lekcí, které se máme naučit… A tak se nám některé události opakují tak dlouho, dokud svou soukromou lekcí úspěšně neprojdeme." Jak takové lekce můžou prakticky vypadat, nám představuje předchozí díl článku, teď už ale pojďte rovnou přejít k tomu, jak se s nimi můžeme vypořádat.
A udržet i pozítří…?
Aby to opravdu fungovalo, je třeba od našich přání přejít k propracovanému plánu. Nejlepší je – napsat si to. Prvním zásadním krokem je pak pochopení kořene opakovaného problému – toho, co je tou základní podvědomou rovnicí našeho výchozího stavu.
Jako osnovu prvního kroku – tj. analýzy problému nám Mojmír Voráč na svém ZOBu doporučil techniku 4P.
4P:
Jak už je z názvu patrné, skládá se tato technika ze čtyř dílčích kroků:
1. Prověřte svou minulost
Každý chronicky opakovaný problém má obvykle svůj vlastní příběh. Začal někdy v minulosti, možná k němu přispělo i naše okolí, ale my jsme často podvědomě zvolili reakci, která není optimální, dospělá ani racionální. A ta se pak stává součástí našeho problému.
Položme si proto klíčové otázky: Co v mé minulosti mohlo být spouštěčem toho, co se mi dnes děje, nebo jak spontánně reaguji?
2. Prověřte svoje myšlenky
Ve druhém kroku pak navažme vlastními úvahami o myšlenkách, „pravdách“ a výkladech, které se nám při konkrétní situaci honí hlavou: Jsou racionální nebo iracionální? Posilují mne nebo oslabují? Vedou k řešení nebo pasivitě?
Spoustu našich myšlenkových pochodů si navíc ale ani neuvědomujeme. Přesto však i naše nevědomá hodnocení nás ovlivňují – spouští naše emoce, a naše emoce zase ovlivňují naše činy.
3. Prověřte své okolí
Třetí krok znamená prověřit tváří v tvář žádoucí změně naše okolí:
Jací lidé mne podporují v tom, kde chci být? Jací lidé mne naopak strhávají do reakcí, které nejsou v souladu s mými nejlepšími předsevzetími a cíli?
Kdosi řekl: „Ukaž mi své přátele… a já ti řeknu, kým jsi i kým se jednou staneš.“
4. Prověřte své aktivity
Nejtěžší krok je pro mnohé z nás ten poslední – uvědomit si, jak neefektivně reagujeme na vnější podněty a jaké konkrétní vlastní činy podporují naše nežádoucí jednání.
Zeptejme se: Jaké konkrétní aktivity, reakce nebo návyky mne udržují tam, kde nechci být? A co musím vždy udělat jako první krok úplně jinak – aby to odstartovalo ono zamýšlené „zítra znovu a jinak“?
Ukázka podkladových materiálů pro účastníky ZOBu
Na závěr ještě zlaté pravidlo zvyku: Starý zvyk nemůžeme vymýtit, ale můžeme ho proměnit. I když zůstane stejný spouštěč, změníme svou reakci – tak, aby byla efektivní a vedla k zamýšlenému cíli.
Jako pomoc si navíc můžeme vytvořit odměňovací systém: Každou provedenou změnu v rutině si nejdříve upevněme tím, že si zvědomíme pozitivní přínos, který nám nové jednání zajistí. Poté se nějak tvořivě odměňme za to, že jsme vykročili na cestu nepohodlí, odložili jsme menší uspokojení za to větší, které ale přijde později…
A tím jsme úspěšně zamířili k tomu, aby to „zítra“ mohlo být opravdu „jinak“. Určitě. Vždyť jsme poctivě a opakovaně udělali první důležitý krok: Uvědomili jsme si, co se děje pod povrchem a nedovolili jsme minulosti, svým myšlenkám, svému okolí ani svým automatickým činům, aby nás už déle ovládali. Převzali jsme kontrolu… A staré vzorce budou ztrácet svoji sílu. Začali jsme na to jít jinak!
Jako tečka na konec přímo od přednášejícího Mojmíra Voráče vás čeká krátké video-shrnutí na facebookové stránce Atmosféry.